Chodím s dívkou, kterou jsem ovšem dříve neznal. Teď mám čím dál častěji pochybnosti: "je-li to ta pravá ?". Mám se s ní co nejdříve rozejít,nebo "čekat" ? Nechce se mi do toho rozchodu, protože ji tím zraním.
Mám přítelkyni,kterou velice miluji.Máme však problém s kterým nám zatím nikdo nedokázal poradit. Přítelkyně nemá chuť na sex.Občas se sexu věnujem,ale je to jen na mou žádost a kvůli mě.Z její strany je ten zájem zhruba jednou, maximálně dvakrát za měsíc.Možná bych měl říci,že mě je 25 a jí 37
V dětství jsem byla asi od 6 let zneužívána nevlastním otcem. Nikomu jsem nic neřekla a toto zneužívání trvalo až do doby než jsem začala žít s mým nynějším manželem. Projevilo se to na mém vztahu k sexuálnímu vztahu v manželství, kdy nemám potřebu se s manželem sexuálně stýkat častěji než párkrát do měsíce. (Touhu po pohlavním uspokojení cítím, ale bráním se styku s mužem). Mám čtyři děti, a poslední dobou necítím potřebu mít s manželem pohlavní styk. Stačí mi styk jen 1 - 2 krát do měsíce. Mám 38 let, poslední porod jsem měla ve 34 letech.
Jak mám přijmout jako katolička svoji sexualitu? Zajímá mne vztah mezi mužem a ženou před svatbou, do jaké míry líbání není "hříšné" a jak se pohlíží na vzrušení. Co mám dělat, vzruším-li se třeba jen při pohledu na partnera?
Mám 27 let, jsem 3 roky vdaná. S manželem se máme rádi, ale mám potíže při dosažení vaginálního orgasmu – dosahuji ho jen s pomocí vnějšího dráždění. Mezi 13 a 16 rokem jsem propadla masturbaci a teď se mi to mstí. Zpočátku jsem měla též problémy vůbec s pohlavním stykem, pociťovala jsem silné bolesti už při dotyku.