Láska, vztahy, sexualita
Otázka:
Chodím s dívkou, kterou jsem ovšem dříve neznal. Teď mám čím dál častěji pochybnosti: "je-li to ta pravá ?". Mám se s ní co nejdříve rozejít,nebo "čekat" ? Nechce se mi do toho rozchodu, protože ji tím zraním.
Chodím s dívkou, kterou jsem ovšem dříve neznal. Teď mám čím dál častěji pochybnosti: "je-li to ta pravá ?". Mám se s ní co nejdříve rozejít,nebo "čekat" ? Nechce se mi do toho rozchodu, protože ji tím zraním.
Odpověď:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte svou milou moc rád. Že byste chtěl, abyste byli oba dva po všech stránkách šťastní, že si navzájem jeden druhému chcete darovat lásku. Někde jsem četla, že láska je vzájemné, svobodné a úplné odevzdání se muže a ženy. Není to stav pro vždy daný, je potřeba k ní dozrát. V opravdové lásce se vzájemně prolínají přátelství, zalíbení, zamilovanost. Láska sebou nese připravenost obětovat se, žít pro druhého.
Láska ale není soucit. Soucit je především pocit lidského milosrdenství. Tento pocit časem vymizí a původně radostně nesená omezení se stanou nepříjemným břemenem.
Rozchody mezi zamilovanými jsou zcela běžné. Připravil byste si mnohem těžší život, pokud již v době známosti cítíte, že se k sobě nehodíte, a přesto třeba i pro určitý společenský tlak se snažíte vztah dále rozvíjet, ale on stagnuje. Takový vztah často vede k nešťastnému manželství nebo k rozvodům.
Na druhou stranu si musíte uvědomit, zda nejste třeba příliš náročný na svou partnerku, zda nemáte z období dětství a dospívání vysněný ideál, ke kterému se ale nikdo nikdy nebude moct připodobnit. A pak možná pro příliš velké nároky na druhé můžete zbytečně v životě zůstat sám. Každý z nás má i určité chyby, problémy, se kterými bojuje, a pro budování vztahu je potřeba učit se přijímat druhého i s chybami, které jsou ale pro nás akceptovatelné.
Mějte se moc pěkně, přeji Vám do Vašeho vztahu co nejvíce harmonie a lásky.
S úctou a s pozdravem
MUDr. Lázničková
Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte svou milou moc rád. Že byste chtěl, abyste byli oba dva po všech stránkách šťastní, že si navzájem jeden druhému chcete darovat lásku. Někde jsem četla, že láska je vzájemné, svobodné a úplné odevzdání se muže a ženy. Není to stav pro vždy daný, je potřeba k ní dozrát. V opravdové lásce se vzájemně prolínají přátelství, zalíbení, zamilovanost. Láska sebou nese připravenost obětovat se, žít pro druhého.
Láska ale není soucit. Soucit je především pocit lidského milosrdenství. Tento pocit časem vymizí a původně radostně nesená omezení se stanou nepříjemným břemenem.
Rozchody mezi zamilovanými jsou zcela běžné. Připravil byste si mnohem těžší život, pokud již v době známosti cítíte, že se k sobě nehodíte, a přesto třeba i pro určitý společenský tlak se snažíte vztah dále rozvíjet, ale on stagnuje. Takový vztah často vede k nešťastnému manželství nebo k rozvodům.
Na druhou stranu si musíte uvědomit, zda nejste třeba příliš náročný na svou partnerku, zda nemáte z období dětství a dospívání vysněný ideál, ke kterému se ale nikdo nikdy nebude moct připodobnit. A pak možná pro příliš velké nároky na druhé můžete zbytečně v životě zůstat sám. Každý z nás má i určité chyby, problémy, se kterými bojuje, a pro budování vztahu je potřeba učit se přijímat druhého i s chybami, které jsou ale pro nás akceptovatelné.
Mějte se moc pěkně, přeji Vám do Vašeho vztahu co nejvíce harmonie a lásky.
S úctou a s pozdravem
MUDr. Lázničková
